|
|
Baltic Stock Market Integration
Stulga, Šarūnas ; Kočenda, Evžen (vedoucí práce) ; Novák, Jiří (oponent)
1 Abstract In this thesis, we present an empirical analysis of integration between the Baltic and global stock markets during the period between 2000 and 2018. This research is spurred by the fact that all three Baltic countries displaying similar positive economic developments over the studied horizon. Using the theoretical and empirical findings from similar research papers, we ground our work for the analysis. Our methodology is based on three different models: DCC-GARCH, total and frequency connectedness, and the Engle-Granger cointegration test. Using these methods, we are able to determine both short- or long-term relationship dynamics. Based on the results from our empirical analysis we were not able to reject the null hypotheses, that the Baltic states have become more integrated between themselves and the global market. At best, our results would suggest a weak form of integration given that there were indeed some notable dynamic changes. Following these results, we provide insight on interdependencies between the Baltic states and their relationships with the global stock markets. Most notable dynamics are captured by the total connectedness measure, which indicates that the Baltic stock markets show a significantly increased connectedness with the global indices, during turbulent times in the...
|
|
|
Srovnání vývoje úmrtnosti ve státech střední Evropy a Pobaltí od roku 1970 do současnosti
Horník, Vojtěch ; Hulíková Tesárková, Klára (vedoucí práce) ; Burcin, Boris (oponent)
Srovnání vývoje úmrtnosti ve státech střední Evropy a Pobaltí od roku 1970 do současnosti Abstrakt Cílem této práce je zhodnotit nejdůležitější vývojové trendy úmrtnosti ve státech střední Evropy a v Pobaltí mezi lety 1970-2009. Použité ukazatele zahrnují naději dožití při narození a naději dožití v přesném věku 65 let, dále jsou hodnoceny příspěvky jednotlivých věkových skupin ke změnám naděje dožití při narození za využití dekompoziční metody navržené R. Pressatem. V práci jsou rovněž hodnoceny konvergenční a divergenční tendence, které se vyskytovaly jednak mezi jednotlivými státy a jednak mezi oběma skupinami států. Bylo zjištěno, že úmrtnost mezi státy uvnitř jednotlivých regionů se vyvíjela relativně podobně, nicméně mezi oběma regiony se zejména mezi polovinou 80. let a polovinou 90. let vytvořily velké rozdíly, které jsou přičítané hlavně prudkému zhoršení úmrtnostních poměrů v Pobaltí během období těsně po rozpadu Sovětského svazu. I přes příznivý vývoj úmrtnosti po roce 1994 se až do roku 2009 nedokázaly pobaltské státy dostat na úroveň úmrtnosti, která panovala ve střední Evropě. Klíčová slova: úmrtnost, střední Evropa, Pobaltí, naděje dožití, dekompozice, konvergence, divergence
|
|
|
Estonsko jako severská země?
Vejmělek, Tomáš ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Skálová, Barbora (oponent)
Práce se zabývá dvěma základními okruhy. Prvním jsou snahy estonských politiků o redefinici vnějšího chápání regionální příslušnosti své země v době před vstupem do Evropské unie. Byly podnikány politické kroky mající za cíl utvořit obraz Estonska jako severské země. Po vstupu do Evropské unie tyto snahy poněkud ustaly, i když je nadále možné je pozorovat. I přes úzkou spolupráci dodnes není Estonsko plnohodnotným členem severských zemí. Práce se pokouší vysvětlit důvody takového počínání estonských politiků a proč ustaly právě po vstupu do EU. Druhým okruhem je region severských zemí. Společná severská identita dopomohla vybudování transnacionální spolupráce mezi zúčastněnými národy. Ta dnes představuje jeden z hlavních projevů severské země. Důraz je kladen na historický kontext severské identity a vývoj severské spolupráce od svých počátků až po současný stav. Práce na svém začátku přináší teoretický vhled do problematiky regionu. Následně je řešen první základní okruh, tedy snahy o redefinici Estonska jako severské země. Následuje rozbor konceptu severské země a severské spolupráce, a to na základě historického diskurzu a analýzy dnešního fungování. Na základě vyjmenovaných šesti faktorů severské země následuje v práci komparativní kapitola, která srovnává Estonsko s těmito faktory. Výsledkem...
|
|
|
The Relation Between the Euro Cash Changeover and the Perceived Inflation in the Baltic Countries
Orosz, Előd ; Dědek, Oldřich (vedoucí práce) ; Turnovec, František (oponent)
Vztah mezi zavedením eura a vnímanou inflací v pobaltských republikách Abstrakt Tato práce se zaměřuje na efekt zavedení společné euro měny na vnímanou inflaci a její vztah k inflaci měřené centrálními bankami nebo národními statistickými úřady. Představuje zde analýzy inflačních mezer Estonska, Lotyšska a Litvy po zavedení eura a zjišťujeme její determinanty pomocí ekonometrických metod. Používáme běžnou metodu nejmenších čtverců (Ordinary Least Squares), náhodné efekty zobecněné metody nejmenších čtverců (Random Effects Generaliyed Least Squares) a odhad pevných faktorů (Fixed Effects). Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První část objasňuje teorii vnímané inflace a zaměřuje se na fenomén zvětšování inflační mezery po zavedení eura. Druhá část obsahuje empirickou studii inflační mezery. Zjistili jsme, že vnímaná inflace v Baltských zemích nevykazuje takové rozdílnosti, jak bylo prezentováno při vzniku eurozóny. Navíc jsme zjistili, že vzdělání a disponibilní příjem má malý, ale prokazatelný vliv na inflační mezeru pozorovanou po zavedení eura.
|
|
|
Severské státy a jejich podpora Estonsku, Lotyšsku a Litvě na jejich cestě do evropských struktur
Lukeš, Pavel ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Hořejšová, Tereza (oponent)
Diplomová práce "Severské státy a jejich podpora Estonsku, Lotyšsku a Litvě na jejich cestě do evropských struktur" pojednává o zahraniční politice Dánska, Švédska a Finska ke třem pobaltským státům v devadesátých letech. Hlavní důraz je kladen na bilaterální podporu, kterou tři severské státy poskytly Estonsku, Lotyšsku a Litvě na jejich cestě do evropských struktur, zvláště do EU. Práce se snaží vysvětlit, co vedlo severské státy k tak výrazné podpoře pobaltských států v devadesátých letech a jaké motivy lze za touto podporou najít. Přestože je hlavní důraz kladen na vývoj v devadesátých letech, práce se stručně věnuje i historii vztahů mezi severskými a pobaltskými státy. Tento náhled do historie umožní určit změny, ke kterým došlo v zahraniční politice Dánska, Švédska a Finska k pobaltským státům v devadesátých letech. Hlavní teze práce je založena na tvrzení, že přestože severské státy měly několik důvodů pro podporu pobaltských států, bezpečnostní motivy lze považovat za hlavní důvod aktivní zahraniční politiky severských států v Pobaltí. Práce poskytuje přehled motivů severských států, které je vedly k podpoře pobaltských států a zároveň se snaží poukázat na rozdíly a podobnosti v zahraniční politice tří severských států k Estonsku, Lotyšsku a Litvě.
|
|
|
Determinants of residential real estate prices in the Baltic States
Rákosníková, Andrea ; Hlaváček, Michal (vedoucí práce) ; Hanzlík, Petr (oponent)
Splasknutí nemovitostní bubliny na americkém trhu, jež přispělo k začátku Velké recese, bylo varovným znamením pro mnoho ekonomů. V důsledku toho bylo v minulém desetiletí napsáno nespočet studií zabývajících se identifikací determinantů cen nemovitostí ve snaze najít důvod pro jejich fluktuaci. Tato práce na zmíněný výzkum navazuje a pokouší se jej rozšířit pomocí analýzy časových řad za účelem identifikace determinantů cen rezidenčních nemovitostí v Estonsku, Lotyšsku a Litvě. VECM analýza prokázala rozdílný vliv determinantů na jednotlivé země. Z krátkodobého hlediska jsou ceny nemovitostí v Baltských státech určeny především svými zpožděnými hodnotami, tento vztah byl ale v dlouhodobém horizontu potvrzen pouze v Estonsku a Litvě. Lotyšský nemovitostní cenový index je na druhou stranu signifikantně ovlivněný vývojem indexu cen výstavby, a tedy nabídkovou stranou trhu. Model také indikuje nečekaný negativní vliv nájmů na ceny nemovitostí, poukazující na možnou nutnost transformace nájemního trhu v Baltských státech. Je nutné poznamenat, že analýza byla provedena na relativně krátkých časových řadách, což může také vysvětlit drobné nesrovnalosti ve výsledcích. Dodatečně byla provedena P/I a P/R analýza a na data o nemovitostním cenovém indexu byl aplikován Hodrick-Prescott filtr. Žádná z těchto...
|
|
|
Baltic Stock Market Integration
Stulga, Šarūnas ; Kočenda, Evžen (vedoucí práce) ; Novák, Jiří (oponent)
1 Abstract In this thesis, we present an empirical analysis of integration between the Baltic and global stock markets during the period between 2000 and 2018. This research is spurred by the fact that all three Baltic countries displaying similar positive economic developments over the studied horizon. Using the theoretical and empirical findings from similar research papers, we ground our work for the analysis. Our methodology is based on three different models: DCC-GARCH, total and frequency connectedness, and the Engle-Granger cointegration test. Using these methods, we are able to determine both short- or long-term relationship dynamics. Based on the results from our empirical analysis we were not able to reject the null hypotheses, that the Baltic states have become more integrated between themselves and the global market. At best, our results would suggest a weak form of integration given that there were indeed some notable dynamic changes. Following these results, we provide insight on interdependencies between the Baltic states and their relationships with the global stock markets. Most notable dynamics are captured by the total connectedness measure, which indicates that the Baltic stock markets show a significantly increased connectedness with the global indices, during turbulent times in the...
|
|
|
Srovnání vývoje úmrtnosti ve státech střední Evropy a Pobaltí od roku 1970 do současnosti
Horník, Vojtěch ; Hulíková Tesárková, Klára (vedoucí práce) ; Burcin, Boris (oponent)
Srovnání vývoje úmrtnosti ve státech střední Evropy a Pobaltí od roku 1970 do současnosti Abstrakt Cílem této práce je zhodnotit nejdůležitější vývojové trendy úmrtnosti ve státech střední Evropy a v Pobaltí mezi lety 1970-2009. Použité ukazatele zahrnují naději dožití při narození a naději dožití v přesném věku 65 let, dále jsou hodnoceny příspěvky jednotlivých věkových skupin ke změnám naděje dožití při narození za využití dekompoziční metody navržené R. Pressatem. V práci jsou rovněž hodnoceny konvergenční a divergenční tendence, které se vyskytovaly jednak mezi jednotlivými státy a jednak mezi oběma skupinami států. Bylo zjištěno, že úmrtnost mezi státy uvnitř jednotlivých regionů se vyvíjela relativně podobně, nicméně mezi oběma regiony se zejména mezi polovinou 80. let a polovinou 90. let vytvořily velké rozdíly, které jsou přičítané hlavně prudkému zhoršení úmrtnostních poměrů v Pobaltí během období těsně po rozpadu Sovětského svazu. I přes příznivý vývoj úmrtnosti po roce 1994 se až do roku 2009 nedokázaly pobaltské státy dostat na úroveň úmrtnosti, která panovala ve střední Evropě. Klíčová slova: úmrtnost, střední Evropa, Pobaltí, naděje dožití, dekompozice, konvergence, divergence
|
|
|
Current account adjustment in the Baltic countries
Vostřák, David ; Holub, Tomáš (vedoucí práce) ; Šopov, Daniel (oponent)
V posledních 20 letech jsme byli svědky turbulentního vývoje běžných účtů na území Pobaltských států. Deficity na těchto účtech často přesahovaly úroveň -10% HDP, což mělo za následek aktivní diskuzi ohledně jejich udržitelnosti. V této práci se podíváme na vývoj běžných účtů Pobalských států jak z praktického, tak z teoretického pohledu. K tomu využijeme intertemporální model reprezentativního agenta, jenž maximalizuje svůj užitek optimilizací spotřeby v nekonečném horizontu. Tento model později použijeme v empirické části, kde porovnáme odhad běžného účtu s jeho skutečnými hodnotami. Náš předpoklad je, že očekání o budoucích hodnotách klíčových proměnných jsou uskutečňována pomocí vektorové autoregrese prvního řádu. Výsledky této práce ukazují, že velké deficity v minulosti byly výsledkem vysokých očekávání ohledně tempa růstu ekonomik. Snížení těchto očekávání pak mělo za následek vyrovnání běžných účtů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Křesťansko-demokratické politické strany v luteránské "Baltoskandii": komparace ve světle sekularizační teze
Hejzlar, Štěpán ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kučera, Rudolf (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá křesťansko-demokratickými politickými stranami v politických systémech skandinávských a pobaltských zemí Švédska, Norska, Dánska, Finska, Estonska a Lotyšska. Tyto strany tvoří zvláštní "nordickou" větev evropského politického protestantismu; a strukturálně i funkčně odlišnou, a zároveň relativně homogenní, podskupinu křesťanské demokracie. Hlavním aplikovaným teoretickým rámcem je rokkanovská tradice analýzy strukturace stranických systémů. Na rozdíl od svých kontinentálních protějšků nevyrostla tato severská větev z obranného postoje církve vůči tlaku sekulárního státu, ale z teritoriálního a náboženského protestu na periferii. Analýza "kulturních periferií" do velké míry vychází z dějin a geografie náboženství severských zemí. V komparativní části je nicméně užito i jiných teoretických východisek ve snaze o co nejlepší vhled do otázek vládního působení těchto stran, jejich programatiky či postojů k evropské integraci. Samostatná kapitola je věnována možnostem křesťanské demokracie v luteránském prostoru Lotyšska a Estonska. Je skandinávský subtyp přenosný? Jaké jiné způsoby křesťanské politické mobilizace se v těchto pobaltských zemích prosazují? Využit bude stejný historicko- analytický rámec, s tím rozdílem, že zde do hry výrazněji vstupuje povaha režimu...
|
host ::
RSS.